(english version will be available soon)
V 15. století bylo velmi populární a praktické nostit k plátovým zbrojím také podbradí vyrobené z několika kusů navzájem do sebe zapadajících plátů. Nejčastěji můžeme vidět plátový podbradník u přileb typu šalíř, které se začínají objevovat ve 30. letech 15 století (viz dokument Šalíř v 1. polovině 15. století – Martin Picek, Český Brod, září 2011). Takový typ ochrany krku byl těžkopádný, pohybovalo v něm ne příliš dobře, ale skýtal velmi dobrou ochranu. Vhodný byl tedy především pro jezdce a těžkooděnce. Plátové podbradí se objevovalo jak u německých, tak italských typů zbrojí. Typický příklad šalíře na originálu z roku 1480-90 v Higgins Armory Museum.
Šalíř byl populární nejen mezi majetnými rytíři, ale i mezi obyčejnými vojáky. Na rozličných iluminacích ho můžeme spatřit v kombinaci s prošívanicemi, kroužkovými košilemi nebo jen jako jedinou ochranu méně majetného vojáka.
V rámci “moderních historických bitev”, kde se lidé nemají v úmyslu zraňovat, poskytuje plátové podbradí možná až příliš velkou ochranu za cenu ztráty pohyblivosti krku, trupu a hlavy. Začali jsme proto bádat, zda v historických materiálech není možné nalézt kompromis pro pěší boj v pohyblivosti a ochraně.
Jelikož se snažíme ztvárňovat období mezi roky 1440-60, je naše hledání zaměřeno právě sem. Nehodláme se proto vyvracet, že v jiných obdobích takové podbradí neexistovalo, nýbrž potvrdit, že se vyskytovalo právě v tom našem. Velmi známé vyobrazení právě s několia kroužkovými podbradími lze nalézet také v sérii obrazů Master of the Karlsruhe Passion, datovaných do roku 1450.
Na několika dobových iluminacích je možné spatřit přilbice typu šalíř s kroužkovou ochranou krku. Většinou se ale jedná o spodní ochrany, které se umisťovaly ještě pod prošívanici bez límce a nechránily bradu. Mnoho typů kombinovaných kroužkových ochran krku s pláty lze vidět například na tapiserii Siege of Asilah vyrobenou pro portugalského krále krále roku 1471. Přilbice s hledím, nebo i bez něj. V 15.století se tedy kroužkové podbradí nosily a používaly, nebyly však tak běžné, na druhou stranu ani vzácné. Ve 14. století bylo jejich použí velmi časté u přileb typu bascinet, nám jde ale především o dohledání kroužkového podbradí šalířům, které nebyly připevněny k přilbě.
Jeden z prvních exemplářů šalíře s kroužkovým (dokonce i šupinovým) podbradím můžeme vidět v Bazilice sv Martina v Halle, Belgie z roku 1409. Ranný šalíř nemá sice ještě tvar na jaký jsme zvyklí z konce 15. Století, nicméně je jasně rozeznatelný. Ve výjevu je pět mužů s různou kombinací ochrany krků, nicméně všechny kryjí zároveň i bradu, což je pro nás důležité. Z tohoto reliéfu a jiných výjevů je zřejmé, že ochrany krku byly umístěny pod přilbou a nebyly na ni nijak připevněny (jak bylo zvykem třeba u ranněších bascinetů), částečně také chránily ramena. Pod krkem je vetšinou přilbice utažená páskem, což tvaruje zároveň i kroužkový závěs kolem brady.
Další krásný šalíř s kroužkovým podbradím, tentokrát s pozdějšího období z velmi známé iluminace z Thun Sketchbook, Helmschmied armoury, ca 1475-1520. Je navíc opatřen takzvaným besagew, což je dodatečná ochrana exponovaných míst, převážně kruhového tvaru – rondel (tvary mohla mít ruzné, což bude tématem jiného dokumentu). Besagew se umisťovaly do oblasti ramen, loktů, kolen, někdy i zátylek převážně v polovině 15. století. V tomto konkrétním případě si ji majitel zbroje umístil na bradu 🙂 Bohužel se nám nepovedlo nalézt více zdrojů takto zvláštně nošeného besagew, považujeme to tedy za ojedinělý případ.
V Metropolitním můzeu se nalézá tento kus dochovaného kroužkového podbradí s metodou pletení 6 kroužků v jednom místo klasických 4 v jednom, pro zesílenou ochrany brady a krku. Jak byl tento kus kroužkové kapuce napojený na ochranu hlavy se můžeme jen domnívat, není nám známá žádná iluminace ani nález. Co je ale z tohoto kusu jasné, že se nejednalo o klasickou kroužkovou kapuci, protože okraj tohoto nápletu je rovně zakončen. Předpokládáme tedy, že závěs byl nasazen na vycpanou ochranu hlavy – batvat.
Na obrázku lze vidět příklad krásně vyobrazeného kroužkového podbradí kryjící bradu i s ústy, tentokrát z vyobrazení svatého hrobu v Schlossbergmuseum Chemnitz z roku cca 1480. Tentokrát se jedná o šalíř bez pohyblivého hledí.
Batvat / turnajový čepec
Jak je známo, přilbice neseděla na holé hlavě, ale byla nasazena na vycpávku pro utlumení ran. Jak taková ochrana hlavy mohla vypadat, můžeme vidět například v Muzeu umění ve Vídni. Je zde vystaveno několik replik turnajových čepců, jak zní správný český název. Za povšimnutí stojí proužky tkané látky v oblastí čela, někdy i krku. Pravděpodobně sloužily ke zpevnění, možná i částečně jako protiskluzová ochrana, ale to se můžeme pouze domnívat. U turnajových čepcu se vyskytuje i dodatečná ochrana krku a páteře. Další možností usazení přilbice na hlavu je použití koženého vývazu v samotné helmě, tomuto se ale věnovat nebudeme.
Vlastní realizace
Jak jsme již zmínili v předchozích odstavcích, z nálezu kroužkových podbradí se domníváme, že se nejednalo o celé kroužkové kapuce. Zmenšila se tím podsatně váha, ale podbradí muselo nějak držet na místě. Vzhledem k tomu, že nemáme dochované žádné takto připevněné nálezy podbradí k batvatům, můžeme se jen hadát, jak měli vojáci tyto kusy ke zbroji připevněny. Použitím dobových materiálů a postupů můžeme alespoň vytvořit hypotetickou funkční část zbroje, která mohla existovat. Vzhledově tedy dokážeme napodobit kroužkové podbradí, bez dalších nálezů se ale blíže historii nedostaneme.
Z důvodů oprav a konzervace jsme zvolili odnímatelný závěs. Po každém použití je tedy možno podbradí odvázat a naolejovat. Připevněný k batvatu je pomocí lněných tkanic.
Samotné kroužky jsou prostřednictvím nýtků připojeny ke koženému okraji, který byl po několika pokusech vytvořen tak, aby držel dobře tvar v obvodu kolem hlavy. Rovné pásky nebylo možné přichytit k batvatu, aniž by nesjížděly a neprověšovaly se v oblasti brady bez nutnosti našití na lněnou látku. Na bradě je pletení závěsu do kulata, v oblasti ramen je závěs rozšiřován klasicky jako běžná kroužková kapuce. Použity byly kroužky průměru 8mm, vysekávané ploché v kombinaci s kulatými nýtovanými. Tato kombinace je na našem území a období hojně dokládána, navíc je potřeba nýtovat jen polovinu kroužků, což práci velmi urychluje. Batvat je ušit tak, aby pokrýval i oblast pod kroužky, vytváří dodatečnou ochranu brady i krku.
Testování jsme provedli na více než deseti bitvách, postupně jsme opatřili závěs ještě páskem ke stáhnutí kolem krku, aby lépe přilnul kolem těla a při předklánění, nebo prudčích pohybech nepadal za kyrys, či jinak se jinak nezasekával za části zbroje.
Závěr
Naše bádání po alternativě plátového podbradí k šalíři bylo tedy úspěšné. Nalezli jsme historické prameny ke kroužkovým podbradím v období 1440-60 a vyrobili jsme dva funční prototypy založené na historických poznatcích a s použitím dobových materiálů. Nýtované kroužkové podbradí poskytuje dostatečnou ochranu krku proti bodům i sekům, zároveň umožňuje velký rozsah pohybů hlavy, což byla hlavní motivace. Nechrání však příliš dobře proti přímému úderu štítem do brady a proti velkým drtivým ranám.
Vypracoval: Petr Patala (2019)